Referáty

Marie Terezie

26. listopadu 2008 v 17:26

Marie Terezie

uherska a česka královna, římská císařovna

Datum narození: / datum úmrtí:
13.05. 1717 / 29.11.1780
Místo narození: / místo úmrtí:
Vídeň / Vídeň
Znamení:
Býk


Marie Terezie, česká a uherská královna, se narodila 13.5.1717, jako nejstarší dcera Karla VI.
Po smrti otce 20.10.1740 se Marie ujala vlády. Tzv. pragmatická sankce tehdy stanovovala nedělitelnost dědičných zemí habsburského domu a nástupnictví podle prvorozenosti, v mužské i ženské linii.

Alžběta Báthoryová

26. listopadu 2008 v 17:24

Alžběta Báthory

hraběnka

Datum narození: / datum úmrtí:
1560 / 21.08.1614
Místo narození: / místo úmrtí:
Nyirbáthor / Čachtice
Znamení:
-----


Životopis:
Alžběta Báthory je považována za největší ženskou vražedkyni v dějinách lidstva. Řada autorů a badatelů ji připisuje až 650 případů vražd. Zřejmě ne zcela duševně zdravá Alžběta se podle pověstí koupala v krvi mladých dívek, aby omladila své tělo a duši.

Pythagoras

6. listopadu 2008 v 17:42
Pythagoras je snad nejznámějším řeckým matematikem.Jeho jméno je spojováno s všeobecně rozšířenou poučkou o vlastnostech pravoúhlého trojúhelníka : součet čtverců nad oběma odvěsnami je roven čtverci nad přeponou.Praktická znalost této věty sahá ovšem do dávné minulosti: využívali ji staří čínané, Indové i Babylonané.Egypťané při vytyčování pravých úhlů svých staveb sestrojovali trojúhelník o stranách 3,4 a 5, stejně jako dnešní zedníci.Pythagoras a jeho žáci však tuto poučku dokázali a našli způsob, jak určit všechny pravé trojúhelníky s celočíselnými délkami stran.

Hemingway- Láska a válka

6. listopadu 2008 v 17:31
Příběh, který Hemingway opravdu prožil, se odehrává za druhé světové války v Itálii, kde musel tehdy devatenáctiletý Ernest nastoupit jako číšník pro americké velitele. Před válkou byl reportérem pro známý americký deník, a tak bez povolení ze zvědavosti vlezl do jednoho ze zákopů. V tu chvíli ale začaly tuto oblast bombardovat německá vojska a on skončil s poraněnými nohami v nemocnici, odkud byl posléze převezen do ošetřovny v bývalém klášteru v severní Itálii.

Bohumil Hrabal- Ostře sledované vlaky

6. listopadu 2008 v 14:28
Novela je psána v ich formě retrospektivně s tím, že se hlavní hrdina ve svých myšlenkách vrací do minulosti a osvětluje tak příčiny současné situace. Je napsána s nezvyklou větnou skladbou a její myšlenky (tzn. Myšlenky hlavního hrdiny) jsou koncipovány tak, aby zahrnuly problémy průměrného občana té dané doby a situace.

Petr Bezruč

6. listopadu 2008 v 13:51
PETR BEZRUČ

Psal se rok 1867 a v Háji u Opavy se narodil Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek.

Básník byl synem slezského buditele a učitele Antonína Vaška.Pseudonym Petr Bezruč si zvolil od jména své milované Dory Bezručové, se kterou se ovšem nikdy neoženil.Otec brzy zemřel a jeho matka zůstala sama s dětmi.Studoval na gymnáziu v Opavě,Brně a Praze klasickou filologii (latina,řečtina), kterou nedokončil.Petr Bezruč byl zpočátku prostým úředníkem České pošty v Brně a později ve Frýdku Místku.Práce úředníka později ovlivnila jeho tvorbu.

Karel Jaromír Erben

5. listopadu 2008 v 20:01
KAREL JAROMÍR ERBEN

Karel Jaromír Erben se narodil v roce 1811 a zemřel 1870. Erben vystudoval na pražské universitě archivářství a postupně byl zaměstnán v Královské české společnosti nauk, v archeologickém oddělení Vlasteneckého muzea v Čechách, roku 1851 se stal archivářem města Prahy. Dlouhá léta působil jako jednatel Měšťanské besedy, u jejíhož založení roku 1845 stál. Jako zastánce svobodomyslných cílů Velké francouzské revoluce a polského povstání roku 1830 byl roku 1848 politicky činný. Patřil do okruhu seskupeného kolem Máchy, jehož byl původně přítelem. Později, pod vlivem celoživotní choroby, žil uzavřeně v ústraní.

Karel IV- dokončení

5. listopadu 2008 v 19:59
Sjezd šlechty v Praze nebyl vyvolán jen korunovací, ale byl i součástí válečných příprav na tažení proti Ludvíkovi Bavorovi. V Karlův prospěch zasáhla šťastná náhoda, ozbrojený králův houf dostal ještě na cestě mezi Tachovem a Domažlicemi zprávu, že 11. října zemřel náhle Ludvík Bavor. To změnilo situaci, Karel přestal být proti králem, bylo třeba chopit se příležitosti. S vojskem odjel k Řeznu, město zachovávalo neutrální postoj, takže mu otevřelo své brány. Dlouho se však nezdržel a odtáhl k Norimberku, 31. října se tohoto města zmocnil. Získal tak důležité říšské město a mohl se uchýlit k vyjednávání diplomatickou cestou, v tom mu byl oporou Rudolf Saský.

Karel IV

5. listopadu 2008 v 19:58
KAREL IV.

NERADOSTNÉ DĚTSTVÍ
Karel IV. se narodil 14. května 1316 v Praze ve městě o páté hodině ranní. Byl prvorozeným synem, následníkem trůnu v rodu Lucemburků, kteří se vyšvihli mezi evropské královské rodiny. Rodiče Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna. Pokřtěn byl 30. května v basilice sv. Víta, dostal jméno Václav, po hlavním českém zemském patronu a Přemyslovci a po velkém dědovi. Podle předků, měl malý princ naději zdědit vynikající vlastnosti, byť pro panovníka značně protichůdné. Po Lucemburcích, otci Janovi a císařskému dědu Jindřichovi VII., mohl mít diplomatický talent, schopnosti improvizace, odvahu, neobyčejnou pružnost bez přílišných morálních zábran, pohyblivost hraničící až s neschopností setrvat delší dobu na jednom místě, ale i oslnivého rytířského ducha, jehož podivnými květy evropského věhlasu Lucemburkové byli.

Jiří Žáček

5. listopadu 2008 v 19:56
Poezie 70. a 80.let 20.století
Jiří Žáček

Použitá literatura:
Jiří Žáček, Rýmy pro kočku a pod psa, Československý spisovatel v Praze 1987
Jiří Žáček, Vy mně taky!, Nakladatelství M.Švarce - Šulc a spol. v Praze 1999

Říjen 2000 Kristýna Rezková VI.


JIŘÍ ŽÁČEK
Jiří Žáček se narodil 6. listopadu 1945. Tento český básník a prozaik píše kromě svých básnických sbírek pro dospělé (Okurková sezóna, Rýmy pro kočku) i veršované nebo prozaické knihy pro děti (Aprílová škola; Dobrý den, Praho). Proto se také stal nejoblíbenějším spisovatelem mého pětiletého bratra pro veršované knížky pohádek Kdo nevěří, ať tam běží; Počítání oveček a sbírku Bajek.

Jan Werich

5. listopadu 2008 v 19:55
Herec, dramatik, autor písňových textů, prozaik a překladatel.

V l. 1916-1924 studoval na pražském gymnáziu v Křemencově ulici a gymnáziu na Smíchově. Od r. 1924 studoval na právnické
fakultě KU. Od premiéry Vest Pocket Revue (divadlo Dada 19. dubna 1927), kterou napsal s J. Voskovcem, se věnoval divadelní
práci. Hry obou autorů se staly nejprve součástí repertoáru avantgardní scény Osvobozené divadlo, které vzniklo r. 1926 a
působilo v Umělecké besedě, od r. 1928 v Adrii na Václavském náměstí. Od revue Premiéra Skafandr (1928) skládal pro všechny
hry Voskovce a W. hudbu Jaroslav Ježek (1906-1942). Od října 1929 se Voskovec a W. osamostatnili v divadle U Nováků ve Vodičkově

ulici, kde zůstali do r. 1935 (podrželi si název Osvobozené divadlo).

Jan Amos Komenský

5. listopadu 2008 v 19:52
· Časově spadá do období přelomu mezi humanismem a barokem -> v jeho díle se tedy mísí tyto 2 tendence.
· Pedagog, pokouší se o filosofické pojetí světa, zamýšlí se nad theologickými otázkami, zaobírá se též politikou.
· Náboženským založením protestant, vzešel z Jednoty Bratrské.
· Snaží se prospět národu a celému světu tím, že chce podporovat vzdělanost, neboť se domnívá, že velké množství problémů je zapříčiněno lidskou nevědomostí. Snaží se vymyslet ideální systém výuky.
· Obdivuje pleonasmus (tj., když mnoha prostředky vyjadřujeme stále jednu a tu samou věc).

Jan Neruda

5. listopadu 2008 v 19:50
Jan Neruda
(9. 7. 1834- 22. 8. 1891)
Život:
Narodil se na Malé Straně v domě U Dvou slunců otci Antonínovi, jenž byl prodavačem a vojenským vysloužilcem a matce Barboře, která posluhovala, aby pomohla uživit rodinu. Vyrůstal tak za chudých poměrů a měl i v dospělosti dostatek uznání pro chudé lidi.
Své vzdělání začal na německém malostranském gymnáziu, mimo něj však navštěvoval ještě přednášky Jana Koubka v Klementinu, aby se zdokonalil v češtině. Jeho znalost německého jazyka mu později umožnila jak působení v opozičních německých novinách, tak možnost proniknout do pokrokového odkazu německé literatury.

Ivan Olbracht

5. listopadu 2008 v 19:49
IVAN OLBRACHT
Ivan Olbracht-vlastním jménem Kamil Zeman se narodil roku 1882. Díky svému rodinnému původu měl velmi blízko k literární činnosti,neboť jeho otcem byl spisovatel Antal Stašek.Studoval na gymnáziu ve Dvoře Králové a po nedokončených studií v Berlíně a Praze se věnoval novinářství. Jako žurnalista strávil sedm let v redakci vídeňských Dělnických listů, později v pražském Právu lidu a Rudém právu. Za svou politickou aktivitu byl dvakrát vězněn-poprvé roku 1926 ve Slezské Ostravě, což literárně zpracoval v knize ZAMŘÍŽOVANÉ ZRCADLO a podruhé roku 1928 na Pankráci

Božena Němcová

5. listopadu 2008 v 19:39
Božena Němcová
(1820-1862)

Narodila se ve Vídni jako dcera panského kočího a české služky. Dětství a mládí strávila v kouzelném ratibořickém údolí. Otec Barunky (dívčí jméno Němcové znělo Barbora Panklová) býval v letních měsících štolbou na ratibořickém zámku ve službách vévodkyně Zahánské (paní kněžny). Ze všech dětských dojmů zapůsobila na malou Barunku nejsilněji její babička, Magdalena Novotná. Již v sedmnácti se na nátlak matky provdala za úředníka finanční stráže Josefa Němce.

Bohumil Hrabal- dokončení

5. listopadu 2008 v 19:37
A to je úplný konec. V poslední ukázce je dokonale vidět jak autor často opakuje věty. Nejvíce se v textu objevovalo "obsluhoval jsem habešského krále" a mnoho dalších. A jak vše shrnout? Dílo je viditelně antifašistické a protiválečné, na pozadí je možno vypozorovat mnoho historických událostí skrytých za životem Josefa Dítěte.

Na konci této seminární práce bych ráda porovnala novelu se stejnojmenným divadelním zpracováním. Premiéra této hry byla již 19.listopadu roku 1998 v Národním divadle. Zpracování bylo velice zajímavé. Každá hra, jejíž časové omezení je několik desítek let a v níž hraje jeden hlavní hrdina, je těžká na ztělesnění hlavní postavy. Ivo Krobot, který je režisérem, vyřešil tuto situaci tím, že hlavního hrdinu Jana Dítěte ztělesnili hned tři herci divadla. Mladého Jana hrál sympatický a talentovaný Martin Preiss. Po uplynutí několika let, kdy už by mělo být na Dítěti znát mírné zestárnutí vymění si roli s Ondřejem Pavelkou, který ztvárňuje číšníka v jeho středních letech. A neméně slavný herec Josef Somr se ujal role poslední třetiny Janova života.
Hra je rozdělena na šest částí, milostnou mezihru před čtvrtou částí a závěrečnou scénkou ve vesnické hospodě. Roky, kdy působil Jan Dítě jako pikolík či později jako číšník jsou protkány mnoha milostnými, erotickými scénkami, probíhajícími mezi hosty a paničkami pozvanými pro jejich potěšení. Celé scénky jsou téměř totožné s pasážemi z knihy, ale podle mého názoru působí silněji. Přece jenom když čtete o dívce, která je na stole svlékána jedním z hostů, nevyzní to nijak nemravně, či neslušně. Na scéně Národního divadla mě to však docela překvapilo, nemíním to ale jako kritiku, spíše jako překvapení. Možná je to pouze můj subjektivní názor na toto, jelikož činohry v Národním divadle moc nenavštěvuji. Ale z výrazů některých ostatních návštěvníků a diváků mi připadalo, že mé překvapení není ojedinělé.
Jak už jsem se zmiňovala na začátku práce, je možno rozdělit diváky představení na dvě skupiny. Diváky předem seznámené z obsahem hry a na neseznámené. Podle mého názoru na dvě různé osoby z obou skupin musela hra zapůsobit jinak. Já sama jsem se ocitla v obou rolích. A zážitek z první poloviny hry byl značně odlišný než z poloviny druhé.
Tak jako některé scény s erotickým nádechem, zapůsobilo na mě a vyniklo určitě mnohem více než v knize politické pozadí a historické události. Zejména v druhé části, kdy Jan Dítě měl svatbu s Lízou. Dlouhé visací šály, které visí ze stropu a které jsou zdobené hákovými kříži, všemu nasvědčují.
Hra byla velice vydařená, poutavá a určitě všem doporučuji její shlédnutí.


Závěrem seminární práce bych chtěla jak lehce shrnout důležitost díla Obsluhoval jsem anglického krále, tak samotného autora. Bohumil Hrabal bezpochyby patří k nejčtenějším českým autorům a k nejpřekládanějším v zahraničí a to už něčemu nasvědčuje. Díky jeho novelám vzniklo mnoho zajímavých filmů zfilmovaných známými českými režiséry (viz. příloha) a také se dočkaly několika divadelních zpracování.
Bylo těžké vybrat jedno z děl, když všechna jsou velice známá a úspěšná, ale asi mě zaujal sám název. V novele je odražen i autorův život a tak jsem se přečtením této knihy dozvěděla i něco o samotném autorovi. Doufám, že i v budoucnu nebude v české literatuře nedostatek tak vynikajících autorů jako byl Bohumil Hrabal.





Použitá literatura:
· Program divadelní hry Obsluhoval jsem anglického krále, vydalo Národní divadlo v Praze 1998
· Obsluhoval jsem anglického krále; Bohumil Hrabal; vydalo nakladatelství Československý spisovatel v Praze 1990
· současné české literatuře; František Buriánek; vydalo nakladatelství Československý spisovatel v Praze 1982
· Příběhy pod mikroskopem; pracovníci Ústavu pro českou literaturu; vydalo nakladatelství Československý spisovatel v Praze 1966
· Slovník české prózy 1945-1994; kolektiv autorů pod vedením Blahoslava Dokoupila a Miroslava Zelinského; vydalo nakladatelství Sfinga v Ostravě 1994
· Koridor smrti Bohuslava Hrabala a jiné záhady; Radko Pytlík; vydalo nakladatelství Emporius v Praze 1998

Bohumil Hrabal

5. listopadu 2008 v 19:37
Bohumil Hrabal a jeho "Anglický král"
Náplní této seminární práce z českého jazyka je přiblížení života a děl jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20.století a zaměření se na jedno dílo konkrétněji. Vybrala jsem si z velké škály známých Hrabalových děl jedno, které bylo také zdramatizováno a je stále hráno v Národním divadle. Jedná se o dílo Obsluhoval jsem anglického krále. S jistotou můžeme říci, že Hrabalovo tvorba ovlivnila vývoj české prózy jak stylově, tak tematicky. Neméně významný je také Hrabalův vliv ve filmu a divadle.
Ironie, humor a dokonale zachycené detaily vytvářejí čtenáři prostor, v němž autor bez zábran střídá hospodský hovor s filosofickými úvahami. Nezanedbatelný vliv měl Bohumil Hrabal, většinou bez vlastního úmyslu, i v oblasti politiky.

Alois Jirásek

5. listopadu 2008 v 19:35
ALOIS JIRÁSEK 23.8.1851 Hronov - 12.3.1930 Praha

Narozen ve východočeském Hronově u Náchoda, vystudoval v Broumově a Hradci Králové gymnázium a na pražské univerzitě historii. Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor dějepisu. Pak přešel do Prahy, kde pokračoval v pedagogické práci i literární tvorbě. Obnovil osobní styky s Alšem a se spisovateli lumírovského kruhu- Sládkem, Vrchlickým, Thomayerem, navázal přátelství s Wintrem, Raisem, Šimáčkem, trvalé kontakty měl s mladšími- Macharem, Kvapilem, Nejedlým.
 
 

Reklama




Mám tě MOCKY rááda!!:)